test kontrolního hlášení

Aktuality v kontrolním hlášení

Zde Vám přinášíme přehled nejdůležitejších událostí, které se týkají přípravy kontrolního hlášení

Neplaťte DPH za podvodníky

Duben 2017

Až 70 % společností nepovažuje riziko nevědomého zatažení do podvodu na DPH za reálné. Z toho pak vyplývá i absence opatření, která by tato rizika odhalila a snížila jejich dopady. Jak z toho ven? Využijte sadu daňově-právních služeb od Deloitte, minimalizujte rizika. Neděje se to jen u nás, ale napříč celou EU. Daňové správy bojují proti daňovým únikům i za vyšší výběr DPH a zvyšují počet daňových kontrol. Přibývají případy, kdy podnikatelé ručí za nezaplacenou daň svých dodavatelů. Anebo jim není uznán nárok na odpočet DPH právě proto, že některý ze subdodavatelů či jejich obchodních partnerů neodvedl DPH.

Správce daně po společnostech vyžaduje nastavení dostatečných kontrolních opatření, která by existenci případného podvodu odhalila. Co firmu čeká, pokud je nevědomě zatažena do podvodu na DPH?

  • Neuznání nároku na odpočet DPH
  • Ručení příjemce plnění za daň neodvedenou přímým dodavatelem
  • Zadržení uplatněných nadměrných odpočtů na DPH
  • Vysoké náklady na vedení daňové kontroly a následujícího soudního sporu
  • Reputační škoda
  • Úpadek (reorganizace)
  • Trestní odpovědnost společnosti a jejích zástupců

Nutnost reagovat na tento stav se dotýká všech plátců DPH, protože téměř každý podnikatel se může stát nevědomky článkem v řetězci, v němž dojde k neodvedení DPH. Pojem karuselové podvody (nebo obecněji daňové podvody na DPH) již dávno neznamená jen fiktivní dodávky zboží, které mají zamaskovat neodvedení DPH. Zahrnuje i ty dodávky zboží, které následují za sebou v řetězci, v němž jeden ze zapojených podnikatelů sice řádně dodá požadované zboží, ale nepřizná ho a nezaplatí za něj daň.

Přestože ostatní společnosti v řetězci nemají tušení, že se něčeho takového účastní, správce daně může jejich postupy při realizaci daného obchodu označit s tím, že daný podnikatel mohl nebo měl vědět, že k neodvedení DPH může dojít. V takovém případě může být podnikatel z pozice ručitele povinen zaplatit neodvedenou daň. Případně mu není uznán související nárok na odpočet DPH, a ten je tak fakticky nucen uhradit za jiného chybějící plátce DPH, ačkoliv sám své daně řádně platil.

Chyby v kontrolním hlášení? Často jen nesoulad mezi údaji

Leden 2017

Již téměř rok musí plátci DPH řešit kontrolní hlášení a z toho vyplývající nové požadavky, které s touto evidencí souvisí. Systém kontrolních hlášení je totiž postavený na tom, že údaje reportované jedním plátcem zcela odpovídají údajům reportovaným jeho obchodním partnerem - takže při sebemenší nesrovnalosti se soukolí DPH zastaví.

Plátci zpočátku věří, že nedostatek se vysvětlí neprodleně, a že peníze zadržované správcem daně přijdou na účet. Správce daně totiž ani oficiálně žádnou kontrolu nezahajuje, jen e-mailem či telefonicky vyzve dodavatele i odběratele, aby si v hlášeních udělali pořádek. To je realita, s níž se setkáváme každodenně.

Objevit a napravit chybu v kontrolním hlášení nakonec není otázkou hodin či dnů. Jde o mnohem delší proces, do něhož jsou zapojeny jak pracovníci dodavatele, tak i odběratele. Nalezená nesrovnalost pak často ukáže na zásadnější koncepční vady, kterým proces zpracování kontrolních hlášení trpí. Třeba to, že daňové doklady byly roky vystavovány v rozporu se zákonem. Nebo že transakce odběratelem reportovaná zažitým způsobem v DPH přiznání bude muset být pro účely DPH uchopena zcela jinak. Možností, kde se objeví problém, je nespočet.

Podle našich zkušeností přitom není nejčastějším nedostatkem to, že by určitá transakce nebyla vůbec vykázána. Jde zpravidla o “pouhý” nesoulad mezi identifikátory takové transakce reportované na jednotlivých řádcích kontrolního hlášení (DIČ, číslo daňového dokladu, částka apod.). Plátci často nejsou schopni správně do svých účetních systémů potřebné údaje zadat, nebo je ve správné struktuře vygenerovat. Roli v tom nejčastěji hraje nepružnost účetních systémů, ale také nepřehlednost daňové legislativy.

DPH pod kontrolou, všechna hlášení na pár kliknutí

Prosinec 2016

Ústředním prvkem správy DPH se bez nadsázky stalo kontrolní hlášení - kdo v něm udělá chybu, ten má co dočinění se správcem daně prakticky okamžitě.

Zvládnout kontrolní hlášení na jedničku, to je opravdu náročný úkol, protože návod na jeho vyplnění vytvořený finanční správou je dlouhý desítky stran, a přitom stále ještě nepopisuje vše, co by popsat mohl. Samozřejmě nelze opomíjet ostatní reportovací povinnosti v oblasti DPH (vlastní přiznání, souhrnné hlášení), ovšem svou pracností se do značné míry odlišují a stávají se spíše určitým doplňkem ke kontrolnímu hlášení.

Svět DPH se prostě s příchodem kontrolních hlášení nezvratně změnil. A my jsme připraveni usnadnit vám orientaci v nových pravidlech i pomoct s jeho přípravou. Nástroj taxCubeTM  z dílny Deloitte pomáhá zpracovat kontrolní hlášení snadno, přesně a rychle. Navíc dokáže zachytit možné chyby v kontrolním hlášení ještě před jeho podáním, čímž eliminuje následná jednání se správcem daně na minimum. A vygenerování všech ostatních reportů? To je pro něj hračkou. Stejně jako pro nás. Více na www.taxcube.cz

DPH Analytika odhalí rizika ještě před podáním přiznání

Září 2016

Povinnost podávat spolu s DPH přiznáním také kontrolní hlášení umožnila správci daně provádět daňové kontroly mnohem efektivněji.

Zavedení elektronických mechanismů posouvá systém daňové kontroly na další úroveň, od náhodných kontrol na místě vybraných dokladů, až po automatizovaný systém kontroly celé sady dokladů v rámci tuzemských transakcí.

Náš nástroj DPH Analytika umožňuje hromadně prověřit úplný soubor dokladů vstupujících do daňového přiznání. Jak to v praxi funguje? Systém otestuje celou záznamní evidenci k DPH a identifikuje rizika ještě před tím, než tak učiní správce daně v rámci elektronické daňové kontroly. Vstupem jsou detailní informace o účetních dokladech z účetního systému klienta v podobě datového souboru. Po nahrání dat do tohoto nástroje testy kontrolují aplikaci specifických pravidel zákona o DPH a identifikují konkrétní účetní doklady klienta, které mohou být v jeho rozporu.

Jednotlivé testy se vždy přizpůsobují oboru, v němž klient podniká, či jeho specifickým obchodním případům. Soubor více než 70 testů prověřuje například použití správných daňových kódů ve spojení s DIČ a daňovým režimem obchodní transakce, použití správných kurzů, kontrolu DIČ na VIES, datumové testy, testy sazeb apod. Výsledky tak pomohou identifikovat náhodně, ale zejména i systémové chyby, a mohou signalizovat příležitost pro systémové zlepšení tak, aby do budoucna k obdobným případům nedocházelo.

Pozor na chybovost při podávání kontrolního hlášení, finanční úřad zkontroluje všechny doklady

Červenec 2016

Od 1. ledna 2016 vznikla všem plátcům DPH povinnost podávat kontrolní hlášení, v němž vykazují jednotlivé transakce. Z průzkumu společnosti Deloitte vyplynulo, že naprostá většina respondentů (90 %) se na jeho zavedení připravovala už od listopadu 2015. Pro 57 % společností navíc bylo obtížné získat nově požadované údaje, které se doposud v záznamní evidenci nemusely uvádět, například evidenční číslo daňového dokladu či datum uskutečnění zdanitelného plnění také u přijatých daňových dokladů.

Zavedení kontrolního hlášení s sebou přineslo nutnost provést úpravy finančního systému, účetních postupů i vztahů s obchodními partnery.

“Tyto změny spočívaly nejen v časové náročnosti, protože manuální příprava nového reportu zabrala i několik dnů, ale především ve finanční zátěži. Společnost Deloitte zjistila, že do úpravy finančního systému muselo investovat více než 47 % firem částku přesahující 50 tisíc korun, a 18 % dokonce přes 100 tisíc. Finance plynuly nejčastěji do nákupu nového finančního softwaru, nebo do úprav toho stávajícího,“ vysvětluje Jaroslav Beneš, Senior manažer v daňovém oddělení společnosti Deloitte.

taxCube: Kontrolní hlášení bez chyb, rychle i s kontrolou

Právě volba vhodného nástroje, který zjednoduší a zautomatizuje proces přípravy kontrolního hlášení a jeho podání je klíčová pro to, aby kontrolní hlášení a související výzvy co nejméně zatěžovaly společnost. Finanční správa totiž vyhodnocuje shodnost mezi údaji uváděnými odběratelem a dodavatelem na bázi DIČ, zdaňovacího období dle DUZP, a nakonec shodnost v evidenčním čísle dokladu a částkách základu a výše daně. V případě neshody se doptává účastníků transakce.

Nástroj taxCube od společnosti Deloitte nejenže pomůže s jeho zpracováním, ale soubor kontrolních testů zajistí, aby firma hlášení podala bez chyb a včas.

Zkušenosti a přínosy taxCube shrnuje Pavel Novák, ředitel finančních služeb ve společnosti Zentiva Group: “Zabudované testy v taxCube, které kontrolují všechny naše daňové doklady, výrazným způsobem zlepšily systém kontroly celé DPH agendy ve všech třech společnostech naší skupiny. Doklady navíc máme na jednom místě, v případě dotazu od finančního úřadu přesně víme, kde je hledat. Na nové aplikaci oceňujeme její jednoduchost. Implementace proběhla bez problémů, už jsme nemuseli provádět žádné změny v SAPu.“

Cílem kontrol je odhalit neodvádění DPH i karuselové podvody

Pokud dojde k neshodě v údajích vykázaných odběratelem a dodavatelem v závislosti na výši daňové povinnosti nebo daňovém odpočtu, správce daně údaje ověří neformálním nebo formálním způsobem. „Jakmile se výše vykázané daňové povinnosti nebo odpočtu pohybuje do 50 tisíc korun, příslušný správce daně nemusí zaslat daňovému subjektu oficiální výzvu, ale zpravidla ho osloví e-mailem či telefonicky. Ovšem pokud je výše vykázané daňové povinnosti nebo odpočtu vyšší než 250 tisíc korun, správce daně přímo zahájí postup k odstranění nesouladu, a to vždy zasláním oficiální výzvy,“ připomíná Dana Polívková, Senior konzultant v daňovém oddělení společnosti Deloitte.

Mezi nejčastější zjištění finanční správy z křížových kontrol v údajích uvedených odběratelem a dodavatelem přitom patří vykázání variabilního symbolu namísto evidenčního čísla dokladu. Anebo použití data zaúčtování dokladu či přijetí dokladu odběratelem, které je relevantní pro uplatnění nároku na odpočet namísto data uskutečnění zdanitelného plnění. A pak je to i vykázání transakce s neplatným DIČ odběratele/dodavatele.

„V souvislosti s těmito neshodami se správci daně snaží křížovými kontrolami odhalit plátce, kteří neplní své povinnosti k DPH, DPH neodvádí a účastní se karuselových nebo jiných řetězových podvodů,“ doplňuje Dana Polívková.

Zavedení kontrolního hlášení finanční správě umožnilo přejít z ad hoc kontrol náhodně vybraných daňových dokladů na automatizovanou a systematickou kontrolu všech dokladů. Mohou tak provádět kontroly mnohem efektivněji a v kratším časovém horizontu, čímž se zvyšuje pravděpodobnost, že dojde k odhalení nesprávně odvedené DPH nebo nesprávně uplatněného nároku na odpočet, které mohou vést k doměrku na DPH a souvisejících sankcí.

Průzkum společnosti Deloitte - Zkušenosti s kontrolním hlášením k DPH

Březen 2016

Společnost Deloitte v březnu uspořádala průzkum mezi 237 respondenty, kteří odpovídali na své zkušenosti s přípravou prvního kontrolního hlášení. Výslednou prezentaci si můžete stáhnout zde.

Všichni naši zákazníci podali včas

Únor 2016

25. února byl termín pro první podání kontrolního hlášení k DPH. 100% našich zákazníků podalo včas své první kontrolní hlášení k DPH, přitom celorepublikový průměr představuje jen 84% úspěšnost.

Pojďme si shrnout aktuální hlavní změny zveřejněné tento měsíc:

Prosinec 2015

Došlo k vyjasnění, kam zařazovat doklady přesně s hodnotou 10.000 Kč. Tyto doklady budou uváděny v agregovaných sekcích spolu s doklady s hodnotou menší než 10.000 Kč. Pozor, při posuzování hodnoty dokladu se nově zohledňuje celková výše faktury vč. DPH, tj. nejen výše částky za zdanitelná plnění na tomto dokladu.

U tuzemských splátkových kalendářů při posuzování, zda má být daný doklad vykázán v detailu či v agregaci, je třeba zohlednit celkovou výši všech splátek, tj. ne výši jednotlivé splátky.

Pokud má plátce zřízenu datovou schránku, bude přednostně využívána tato datová schránka, bez ohledu na to, zda do formuláře kontrolního hlášení uvede i emailovou adresu. V případě výzvy, může plátce využít možnost přímo ve formuláři kontrolního hlášení „Rychlá odpověď na výzvu“ s volbou: „Potvrzuji správnost naposledy podaného kontrolního hlášení (KH)“ v případě, že si stojí za svým tvrzením.

Kontrolní hlášení klepe na dveře. Jste připraveni?

Prosinec 2015

Ačkoliv skupina poslanců ODS připravila návrh na odklad fungování kontrolních hlášení o jeden rok, podle našeho názoru zdůvodnění podaného návrhu je natolik nedostatečné, že těžko může zaujmout ostatní poslance z širokého politického spektra a lze důvodně očekávat, že návrh nebude přijat.

Od 1. ledna 2016 budou mít všichni plátci DPH povinnost spolu se svým daňovým přiznáním k DPH podat i kontrolní hlášení k DPH. Většina výrobců účetních systémů již pracuje na zohlednění této nové povinnosti. Setkáváme se však s řešeními, které budou mít výrazné zásahy do způsobu účtování. Příkladem může být požadavek na zavedení nových daňových kódů, aby bylo možné oddělit vystavené daňové doklady do skupin A.4 a A.5 kontrolního hlášení. Uvedená duplicita povede ke zvýšené chybovosti. Často není řešena problematika potřeby provádět opravy v již uzavřených obdobích, či ruční zásahy. Pojďme si shrnout další hlavní úskalí kontrolního hlášení:

Správné DIČ – v kmenových datech obchodních partnerů je třeba mít správné DIČ a pravidelně jej kontrolovat vůči on-line registru plátců a VIES. Nově je třeba mít i DIČ u osob povinných k dani, kteří se ještě nestaly plátci DPH (například OSVČ).

DPPD a DUZP – při účtování přijatých daňových dokladů je třeba evidovat datum uskutečnění zdanitelného plnění, resp. datum povinnosti přiznat daň. Jinými slovy, správce daně po Vás bude chtít určit, v jakém daňovém přiznání Vašeho dodavatele má předmětný daňový doklad hledat pro křížovou kontrolu. Uvedené datum obvykle při účtování dokladů nezadáváte.

Evidenční číslo dokladu – při účtování přijatých daňových dokladů je třeba přepsat evidenční číslo dokladu, pokud možno co nejpřesněji, jak je uvedeno na dokladu. Upozorňujeme, že evidenční číslo daňového dokladu se může lišit od variabilního symbolu, tj. včetně všech alfanumerických znaků. Při nepřesnostech se vystavujete zbytečné daňové kontrole. Správce daně zatím neindikoval, jakou míru přesnosti / nepřesnosti bude tolerovat.

Dávkové účtování – při vyúčtování služebních cest je obvyklou praxí účtování jedním souhrnným dokladem. V případě, že by se zde vyskytl doklad, který má v kontrolním hlášení být reportován samostatně, bude třeba jej účtovat samostatně, aby nedošlo ke ztrátě informace o daňovém dokladu. Obdobný problém je i v případech, kdy jiný systém zpracovává daňové doklady a v souhrnné dávce je účtuje například jednou denně do hlavního účetního systému.

Self-billing – pro reporting dokladů vystavených v rámci self-billingu je třeba do kontrolního hlášení vyplnit informace z dokladů, které za Vás vystavil Váš zákazník.

Z výše uvedeného je zřejmé, že zavedení kontrolního hlášení bude mít zásadní dopad na celou agendu DPH a to nejen z pohledu účetního systému, ale zejména z pohledu účetních postupů, procesů a metodiky. Není možné spoléhat na to, že dodavatel účetního systému vyřeší zcela oblast kontrolního hlášení instalací nové verze účetního systému.

Průzkum: Na zavedení kontrolního hlášení je připravena pouze 1/5 firem v ČR

Září 2015

Na zavedení povinnosti v kontrolním hlášení vykazovat jednotlivé transakce záznamní evidence k DPH je v současnosti připravena pouze pětina (22 %) velkých firem v ČR. Dvě třetiny (66 %) firem se zároveň shodla, že zavedení kontrolního hlášení bude představovat nárůst administrativy a časovou náročnost. Přípravě na zavedení elektronického výkazu, který budou muset od nového roku plnit všichni plátci DPH, se v blízké době chystá věnovat 45 % firem. Zbývající třetina (33 %) dotázaných respondentů uvedla, že zatím se problematikou kontrolního hlášení vůbec nezabývala. Vyplývá to z průzkumu mezi zástupci firem, který na konci srpna 2015 provedla společnost Deloitte.

„Kontrolní hlášení bude od 1. ledna 2016 pro firmy představovat jednu z nejzásadnějších změn ve způsobu komunikace se správcem daně za poslední roky. Všichni plátci DPH by měly přípravě na zavedení nového elektronického výkazu věnovat velkou pozornost, aby se vyhnuli přísným sankcím ze strany finanční správy. Z průzkumu nicméně vyplývá, že necelý půl rok před spuštěním kontrolního hlášení mají firmy s implementací velké rezervy,“ uvedl Jaroslav Beneš, senior manažer v daňovém a právním oddělení Deloitte.

Více informací o průzkumu naleznete zde.

Zveřejněna struktura a formát dat vykazovaných v kontrolním hlášení

Červenec 2015

Dne 17. července 2015 zveřejnila finanční správa na svých stránkách XML strukturu formuláře ke kontrolnímu hlášení. Zveřejněná struktura byla aktualizována již dne 11. srpna 2015 a stále se nejedná o konečnou verzi dokumentace. Jedná se o technickou specifikaci pro vývojáře, kteří vyvíjí nástroje pro přípravu kontrolního hlášení, například pro dodavatele účetních systémů nebo specializovaných daňových systémů.

Od 1. ledna 2016 budou mít plátci DPH povinnost v kontrolním hlášením vykazovat jednotlivé transakce v detailu záznamní evidence k DPH. Správce daně bude mít velmi silný nástroj pro daňovou kontrolu, neboť bude mít v elektronické podobě spoustu informací. Tyto informace bude mít nově vzniklé IT analytické středisko za úkol analyzovat. Mohou například porovnávat trendy, srovnávat data a nalézat odchylky ve výkazech daného plátce oproti obdobných společnostem a identifikovat tak subjekty pro lepší zacílení daňových kontrol. Vykazování dat v kontrolním hlášení klade vysoké nároky na jejich kvalitu v účetních systémech. Jedná se zejména o DIČ obchodního partnera, evidenční číslo daňového dokladu, datum povinnosti přiznat daň, kód režimu plnění u režimu přenesení daňové povinnosti, atd. Níže uvádíme několik nejčastějších oblastí k řešení v souvislosti s přípravou na kontrolní hlášení.

Evidenční číslo daňového dokladu bude nutné sledovat přesně ve formátu, v jakém je uvedeno na daňovém dokladu, tj. včetně speciálních znaků jako lomítko, pomlčka, vedoucí nuly nebo písmena. Nejedná se přitom o variabilní symbol, který v mnoha případech dnes společnosti používají pro identifikaci daňového dokladu, protože je nezbytný pro automatické párování plateb. Označení faktury potřebné pro kontrolní hlášení se v současnosti obvykle do účetních systémů neuvádí.

Další informací, kterou bude povinnost uvádět v kontrolním hlášení je datum povinnosti přiznat daň „DPPD“. I v tomto případě nemusí stávající účetní systém a účetní postupy vyhovovat, např. neobsahuje pole pro sledování DPPD či toto datum není stanoveno v souladu s principy DPH.

Již nyní je povinnost evidovat v záznamní evidenci DIČ dodavatelů u přijatých plnění. Se zavedením kontrolního hlášení bude povinnost vykazovat také DIČ u odběratelů poskytnutých plnění. Můžeme se tak setkat se skutečností, že kmenová data obchodních partnerů nejsou pravidelně kontrolovaná vůči sytému VIES, respektive informací o plátcích daně zveřejněných na stránkách finanční správy, což může iniciovat komplikace při podávání kontrolního hlášení a zbytečné kontroly ze strany správce daně.

Z výše uvedeného je zřejmé, že zavedení kontrolního hlášení bude mít zásadní dopad na celou agendu DPH a to nejen z pohledu účetního systému, ale zejména z pohledu účetních postupů, procesů a metodiky. Není možné spoléhat na to, že dodavatel účetního systému vyřeší zcela oblast kontrolního hlášení instalací nové verze účetního systému.

Na stránkách finanční správy zveřejněn první oficiální návrh formuláře kontrolního hlášení DPH

Červen 2015

S účinností od 1. ledna 2016 vzniká plátcům daně z přidané hodnoty zákonná povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení. Dne 15. května 2015 byl na webových stránkách finanční správy zveřejněn první oficiální návrh formuláře kontrolního hlášení DPH a pokynů k jeho vyplnění.

Kontrolní hlášení bude - kromě běžných tuzemských plnění v detailu jednotlivých dokladů - obsahovat i stávající výpis z evidence pro účely daně z přidané hodnoty podle § 92a zákona o DPH, který tak od 1. ledna 2016 již nebude samostatně podáván. Součástí kontrolního hlášení bude i výpis přijatých zdanitelných plnění, u kterých je povinen přiznat daň příjemce dle § 108 ods. 1 písm. b) a c) zákona o DPH, tj. pořízení zboží z JČS a přijetí služeb ze zahraničí (JČS a třetích zemí).

Kontrolní hlášení posouvá systém daňové kontroly na vyšší úroveň, od ad-hoc kontrol vybraných dokladů většinou na místě, na automatizovaný systém kontroly celé sady dokladů. Riziko odhalení případných chyb se výrazným způsobem zvyšuje, správce daně tak pravděpodobně častěji bude vyměřovat penále ve výši 20% z částky doměřené daně, úrok z prodlení, případně pokuty od 1 000 Kč až po 500 000 Kč za pozdní podání hlášení.

Novely zákona o DPH

Říjen 2014

Novela zákona o DPH, která od roku 2015 mění pravidla pro stanovení místa plnění určitých služeb (telekomunikační služby, rozhlasové a televizní vysílání a elektronicky poskytované služby), byla podepsána Prezidentem.

K novele, která by měla od příštího roku zavést třetí sazbu DPH ve výši 10%, byly v rámci druhého čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu („PSP") připojeny variantní pozměňovací návrhy. Paralelně je tak navrhováno zachování současného systému dvou sazeb DPH, tj. upuštění od zavedení druhé snížené sazby 10%, spolu se zásadním rozšířením plnění, která by podléhala snížené sazbě. Případně je navrhováno zavedení dvou sazeb DPH ve výši 20% a 14%, nebo ve výši 20% a 10%. Alternativně je také navrhováno, že druhá snížená sazba daně 10% by byla od příštího roku skutečně aplikována, ale nejen u vybraných humánních léčiv, ale i u veterinárních léků. Domníváme se, že PSP s výše uvedenými návrhy pravděpodobně nevysloví souhlas.

Na aktuální schůzi PSP by měla být předběžně projednána další samostatná novela DPH (úpravy v aplikaci osvobození při převodu nemovitostí, rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti na další typy zboží/služeb a zavedení „kontrolních hlášení" od roku 2016).

Připravované novely zákona o DPH

Září 2014

Novela, která by měla od příštího roku zavést třetí sazbu DPH ve výši 10%, byla projednána v rámci prvního čtení Poslaneckou sněmovnou Parlamentu (dále jen „PSP"). Novela bude dále projednávána pravděpodobně na příští schůzi PSP.

PSP dále schválila novelu zákona o DPH, která by od roku 2015 měla změnit pravidla pro stanovení místa plnění určitých služeb (telekomunikační služby, rozhlasové a televizní vysílání a elektronicky poskytované služby) poskytovaných společnostmi usazenými v EU osobám nepovinným k dani (B2C služby). V souvislosti s tím by novela měla zavést nový zvláštní režim pro správu daně (mini-one-stop shop). Novela v současné době čeká na projednání Senátem.

Další samostatná novela, jejímž předmětem jsou především úpravy v aplikaci osvobození při převodu nemovitostí, rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti na další typy zboží/služeb a zavedení „kontrolních hlášení" (zde až od roku 2016) byla předložena Vládě ČR k projednání.